Stop anorexia & bulimia

 

Uveřejněno na http://www.lekarna.cz.
Autor: prim. MUDr. Petr Sucharda, CSc.

"Podváha" není diagnóza, je to jen příliš nízká hmotnost k tělesné výšce. Většinou však svědčí o podvýživě.
Za normální se považuje index tělesné hmotnosti (BMI) v rozmezí 18,5 - 25,0. Mírně nižší hodnota může, ale nemusí být příznakem choroby - může jít jen o "hubenost" (např. modelky, adeptky soutěží Miss apod.).

Nedostatečný stav výživy (malnutrice) je důsledkem nepoměru mezi energetickými a výživovými požadavky organismu na straně jedné a využitelnou energií a živinami v potravě na straně druhé. Na rozdíl od obezity, kde je nepoměr opačný, má významnou úlohu i dostupnost a využitelnost živin, zvláště nenahraditelných (esenciální aminokyseliny, nenasycené mastné kyseliny, vitaminy, minerály).

 

Příčiny nedostatečné výživy jsou různé:

1. nedostupnost kvalitní stravy (chudoba, válečné strádání)
2. neschopnost příjmu potravy (nechutenství z různých příčin, včetně vedlejších účinků léků, obtížné žvýkání, poruchy polykání, zvracení)
3. odmítání potravy (mentální anorexie, některá psychická onemocnění, politicky motivované hladovky)
4. poruchy trávení a vstřebávání (malabsorpce, maldigesce - zejména onemocnění slinivky břišní a tenkého střeva - záněty, stavy po operacích)
5. zvýšené nároky organizmu (závažná celková onemocnění, septické stavy, popáleniny, polytraumata, zvýšená činnost štítné žlázy), které nejsou pokryty z jakýchkoli důvodů

 

Pro posouzení stavu výživy je nutno posoudit historii onemocnění (anamnézu), subjektivní i objektivní příznaky:

1. množství tukové tkáně
2. úbytek kosterního svalstva
3. únava, nevýkonnost
4. zimomřivost
5. pokles krevního tlaku, zpomalení srdeční akce a provést vyšetření
6. stanovit BMI
7. odhadnout podíl (procento) tukové tkáně
8. vyšetřit koncentrace bílkovin v krvi, zejména albuminu a tzv. proteinů akutní fáze (rychle se obnovující bílkoviny)
9. Závažný stupeň podvýživy se projeví zhoršením hojení ran, náchylností k infekčním komplikacím při snížené imunitě organismu
10. otoky (z nedostatku krevních bílkovin)
11. chudokrevností (z nedostatku železa, kyseliny listové, příp. vitaminu B12)
12. osteoporózou (řídnutím kostí)

 

Jak se léčí (s důrazem na volně prodejná léčiva, pokud jsou relevantní), jak dlouho léčba a onemocnění (případně jeho příznaky) trvá?

1. nejdůležitější je léčit příčinu (tzv. základní onemocnění)
2. realimentace musí být pomalá, podle snášenlivosti nemocného
3. útočnou léčbou bychom mohli způsobit další škody (průjmy) až ohrozit nemocného na životě (srdeční selhání)
4. energetický přísun zvyšujeme pozvolna, v prvních dnech zhruba o 50 % ideální potřeby
5. strava musí být snadno stravitelná, se správným poměrem živin
6. podpůrnými opatřeními mohou být polyvitaminózní preparáty, enzymy usnadňující trávení, anabolické preparáty
7. při postižení zažívacího ústrojí může být nutná enterální výživa (sondou, zavedenou za postižené místo, většinou na začátek tenkého střeva) nebo i parenterální výživa (do větší, tzv. centrální žíly - používají se sterilní infúzní směsi s definovaným obsahem jednotlivých živin)

 

Spolupráce nemocného při léčbě, aneb jaká je možná prevence?
Sledováním tělesné hmotnosti, zvláště při poklesu tělesné hmotnosti o 10 % a více, pokud nemocný nehubne z vlastní vůle. Tyto důvody by měly být důvodem návštěvy lékaře. Důležité je sledování dynamiky změn hmotnosti, hubenost totiž může být i tzv. konstituční, tedy geneticky podmíněná, po celý život.

 

V našich podmínkách jsou nejčastější příčinou závažné podvýživy mladých poruchy příjmu potravy. V počátku je rozlišení od prosté hubenosti obtížné, ale včasný zásah (odeslání k odborníkovi!, ne přemlouvání) je pro prognózu (dopady, následky) nemoci zásadní. Nestačí varovat před mentální anorexií nebo bulimií, ale především před nevhodnými jídelními zvyklostmi a nebezpečnými strategiemi kontroly tělesné hmotnosti (hladovky, diety, zvracení a projímadla), které jsou navíc dlouhodobě neúčinné.