Léčebna
Co bych chtěla v České republice ohledně problematiky poruch příjmu potravy dokázat se mnohým může zdát poměrně utopické, až naivní. Ale přesto se odmítám vzdát. Vždyť když by se v životě nikdo o nic ani nepokusil, nemáme ani tramvaje, krumpáče, telefony, auta či prosté hodinky na ruce - a jaká se to tehdy zdála býti utopie! Je pravdou, že v naší zemi jdou některé věci zařídit (v tomto případě spíše zřídit) složitěji,ale o to větší to je výzvou. Buď to mohu brát jako překážku a zoufat si, co já maličká vzmůžu proti všem paragrafům a byrokracii nebo to pojmu výzvou a budu zkoušet a zkoušet a zkoušet a dožadovat se, škemrat, prosit, uhánět, opakovat a opakovat, vysvětlovat,m hrabat prstíčkem, odolávat tlaku blbých dotazů a keců, až je naseru a povolí mi to . A co že to má vlastně být, co tu v Česku není? LÉČEBNA pro poruchy příjmu potravy. Nikoli klinika,ale léčebna. Jediná specializovaná jednotka pro ppp a stacionář pro ppp u nás v České republice je v Praze. I tím je dána dlouhá čekací lhůta na přijetí na lůžko (2-3 měsíce). Ano, léčit se samozřejmě můžete i jind, nicméně se tam již nespecializují přímo na poruchy příjmu potravy, tudíž není léčba toliko efektivní,jak by měla být. V Čechách máme jen jedno specializované pracoviště tohoto druhu. Je pravdou, že to ale není léčebna. A proč je to takový problém? No, on by ani nebyl,ale bohužel v naší zemi pojišťovny hradí pouze 56 dnů pobytu na klinice... A pokud víme, tak 56 dnů samo o sobě pro zdárné vyléčení nestačí. Pokud problém vznikal mnoho let, jak může být za necelé 2 měsíce vyléčen? Ambulantní a následná péče, řekne si nejspíš spousta z vás. Ano, máte pravdu. Nebo ještě zkusit denní stacionář pro ppp. Taky možnost. Ale co ti, kdo na stacionář nemohou a jsou z malých vesniček a nemohou si dovolit dojíždět? A zatím ještě pořád jen ambulantní léčba nedostačuje? Někomu dva měsíce intenzivní terapie na lůžku pomoci mohou, někdo ale potřebuje delší čas na zotavení, je to rize individuální záležitost. e to něco jako kdyby se rozdával od pojišťoven inzulin pro diabetiky na 56 dnů a k tomu jim bylo řečeno, tak a další až za tak a tak dlouho, buď vám to teď postačí nebo prostě smolík... Léčebna oproti klinice má jednu výhodu v tom, že tam pacient nemusí být pouze 56 dnů,ale tak dlouho, jak to jeho zdravotní stav vyžaduje. Kdyby lékaři shledali, že daný pacient(ka) potřebuje ještě dále terapii intenzivnější, než mu (jí) dokáže poskytnout ambulantní lékař, mohl(a) by po uplynutí 56ti dnů pokračovat v léčbě, a to v léčebně specializované na poruchy příjmu potravy. Věřím, že jedna kvalitní léčba dotažená do konce je lepší a i pro pojišťovny mnohem méně nákladnější, než z důvodu nedostačující jedné léčby, léčba opakovaná díky relapsům. Je to i mnohem etičtější pro pacienta. Vše by samozřejmě bylo na posouzení a doporučení lékařů,jak jinak. Nicméně pochybuji o tom, dovolím si říci právem, že většina pacientů a pacientek neodchází z léčení ve stavu, aby byli schopni zvládnout běžný život už jen s ambulantní péčí. V zahraničí, kde se ppp léčí, trvají tyto léčebné pobyty okolo půl roku. Myslím, že moc dobře vědí proč. Proto je můj cíl pokusit se udělat něco proto,aby se tu jednou zbudovala léčebna pro ppp a nebylo tu pouze jedno jediné specializované místo pro léčbu poruch příjmu potravy, které bohužel již takto praská ve švech. Těchto center by mělo být několikanásobně více, když je tato porucha jedna z nejčastějších příčin úmrtí mladých lidí!!!
Komentáře
Přehled komentářů
Petro, neříkám, že to není utopické. Je to mé přání, neříkám, že se to někdy povede, pár kontaktů určitě mám,ale kontakty samozřejmě nejsou všechno. Třeba se to jednou povede, třeba ne. To ukáže čas. Tímhle by se spíš měl zabývat stát a ne pacienti, aby právě, jak píšete "nebylo pozdě"... Kdyby to bylo jen v mé moci, už tu něco takového dávno je, bohužel to v mé moci není. Je to krásné přání, ano... Doufám, že třeba jednou i vyplní,ale jak jsem psala, nezávisí to jen na mne..
Kéž by!
(Petra , 4. 9. 2011 17:00)Ahoj, je to hezké, co by jsi chtěla vybudovat, ale myslíš, že je to reálné? Máš potřebné známosti? Je mi 24 let a střídající Anorexií s Bulimií trpím od 16 let. Mám už docela zničený organismus, jsem z toho už unavená..Nějaké zařízení je určitě třeba, mám spoustu kamarádek a známých, kteří tyto nemoce mají a není, kde by jim kdo pomohl. Já jsem v současnosti na ID, a nevím, jak a co bude dál. Obávám se, že než takováto klinika bude zřízena, bude už pro spoustu lidí pozdě, ale lepší něco než nic. Přijde mi to utopické, ale fandím ti!
Vazny akutni dotaz
(Gia Tyna, 10. 1. 2009 18:06)Mohu se zeptat, kam bych se podle vas mohla obratit, mam-li problem s ppp uz pres 6 let a chci s tim konecne zacit neco delat. Nemam podvahu, jsem v horni hranici normalni vahy, a tak je mi jasne, ze me nikam nebudou chtit vzit, ale ja vim, ze mi v tuto chvili jen ambulantni pece ci dochazeni k nejakemu psychiatrovi ci do stacionare nepomuze. Potrebuji se naucit beznym stravovacim navykum, naucit se mit rada jidlo, znacne zvysit sebevedomi, neco udelat se svymi uzkostnymi a depresivnimi stavy, je toho proste prilis a az moc to ovlivnuje muj zivot. Vlastne uz zadny zivot nemam.. Prosim o pomoc, nechci umrit, nepopsatelne se bojim smrti.. Kdokoliv budete moci nejak poradit, napiste, prosim, na giatyna@gmail.com. Mockrat dekuju*
odpověď
(Denisa, 1. 1. 2009 22:04)Tak a přesně proto bych s tím ráda něco udělala, když to nevidí stát, hold mu začnem otevírat oči. Po kouskách sice, ale otevírat. :-) Jak jsi na tom teď?
zažila sem to
(Jeannie, 23. 12. 2008 22:28)přesně vim o čem mluvíš. Zažila sem to sama. Chtěla sem se léčit, měla sem 44/176 a byla na tom opravdu špatně. Čekací doby jsou ale strašně dlouhé. V ČR jsou jen dvě kliniky zabívající se ppp pro starší 18 let a anorktiček cím dál víc. Ani v brně a ani vr praze mě nechtěli vzít. A dokonce ani na interně, prý až zkolabuju....tohle mi řekli do očí. Všude píšou ať se dete léčit a když se k tomu odhodláte tak vás nikde nevemou, což je to nejhorší co vám v té chvíli můžou říct. Nedokážu ani popsat to zoufalství. Já sama sem si pomoci nemohla, do ambulantního léčení mě nikde nechtěli kvůli mému stavu vzít(ani bych tam nedošla jak sem byla vysílená) a hospitalizovet mě ¨taky nikde nechtěli.......nebýt jdnoho známého doktora, sem už asi v pánu
Je to zbožné přání
(Denisa, 4. 9. 2011 19:31)