Stop anorexia & bulimia

Autor: PhDr. František David Krch
Upraveno z článku "Poruchy příjmu potravy - mezi nadváhou a vyhublostí" ve Zdravotnických novinách z 23.6.2000.

Jedním z mnoha důvodů strachu z tloušťky je skandalizace obezity. Už malé děti popisují obézní jako líné, hloupé, nešikovné a smutné. Diskriminace a zesměšňování provází obézní i ve škole a v práci. Nemohou si pustit televizi, aby v nějakém seriálu nenarazili na zlého nebo hloupého tlouštíka. V předsudcích vůči obézním nezaostávají ani někteří lékaři a psychologové, jejichž varování před možnými zdravotními a psychickými obtížemi úzce souvisí s tělesnou hmotností posuzovaného. V jedné studii byly lékařům pouštěny rozhovory s různými nemocnými.

Ke zvukovým záznamům byla vždy přiložena náhodně vybraná fotografie obézní, nebo štíhlé osoby. Lidé s nadváhou byli posuzováni jako závažněji nemocní, obtížněji spolupracující a s menšími šancemi na úzdravu. Nejpředpojatější byli mladí, štíhlí lékaři a ženy.

Nepřátelství vůči obézním a strach z tloušťky mohou pramenit i z toho, že nadváhu spojujeme s nedostatkem sebekontroly a silné vůle a protože máme tendenci přeceňovat zdravotní důsledky nadváhy. Proč ale nejsme stejně přísní na kuřáky a nemocné s jinými zdravotními obtížemi, které jsou důsledkem nevhodné životosprávy? Tyto předsudky naučené často už v dětství se mohou stát zdrojem odporu vůči sobě u těch, kdo mají nadváhu, a zdrojem úzkosti a nejistoty u každého, kdo začne přibírat nebo se toho jen obává.

Dalším významným faktorem, který udržuje a posiluje strach z tloušťky, je dietní průmysl. Komerční dietní programy, ale i stále širší nabídka dietních potravin navozují představu, že jsme bezprostředně ohroženi nadváhou a že jiné než doporučované dietní potraviny jsou nezdravé, nebo se po nich tloustne. Pro běžného konzumenta často nesrozumitelné odkazy na různé nutriční složky nabízeného zboží vytvářejí iluzi zdraví. Potraviny se sníženým obsahem tuků a energie však méně nasytí a vybízejí tak ke zvýšené konzumaci. Zatímco chleba s máslem k svačině by většinu mladých dívek vyděsil, dokážou během odpoledne sníst čtyři tyčinky müsli, nebo několik nízkotučných jogurtů. Mnoho našich pacientek se také začalo přejídat ovocem nebo dietními potravinami, kterých se díky deklarované nízké energetické hodnotě nebály a dopřávaly si jich proto stále více. I když se každý nezačne přejídat, mohou nízkoenergetické "mlsky" vytlačit normální jídlo a narušit jídelní režim. Nebezpečná může být už klamavá filozofie podobných výrobků, že je možné mlsat, přejídat se a současně hubnout, najít zdravou výživu v tabletách, užít si sladké chuti bez vyššího přijmu energie, a že za zlozvyky se nemusí "platit". Pohodlný spotřebitel se tak často zbavuje možnosti biologické zpětné vazby. Tím, že to bezprostředně nebolí nebo není vidět, přestává uvažovat o možných důsledcích, a když potom přijdou problémy, už si neuvědomuje možnou souvislost a hledá další krátkozraké řešení: "Hlavně, aby se to právě teď dalo vydržet." Strava, pohyb, volný čas a život vůbec jsou stále více komercionalizovány. Trh a média rozhodují o tom co je vhodné, zdravé a dobré. A to je smutné!

Nebezpečí a nesmyslnost zvracení

Navozené zvracení posiluje mylná představa, že zvracením se tělo zbaví veškeré energetické hodnoty snědeného jídla. Proč je mylná? Zejména cukry, které se začínají štěpit už v ústech, dokáže lidské tělo zpracovat velmi rychle. Například experiment pittsburské Laboratoře pro výživu prokázal, že navozené zvracení sledovaných bulimiček mělo za následek redukci méně než jedné poloviny zkonzumovaného jídla. Pokusné osoby měly za úkol se během experimentu přejíst a zvracet. Když byl zjištěn jejich energetický příjem a energetická hodnota vyzvraceného jídla, ukázalo se, že během záchvatu zkonzumovaly v průměru 2131 kalorií a vyzvracely 979 kalorií. To také vysvětluje, proč ženy, které zvracejí po každém jídle, nemusejí ještě hubnout.

Zvracení oslabuje strach z tloušťky a tak vede k častějšímu přejídání. S plným žaludkem se také lépe zvrací. Není proto pravda, že přejedení opravňuje zvracení, ale naopak, že zvracení podporuje přejídání.

Mezi nepříjemně viditelné následky zvracení patří otoky slinných žláz pod čelistí, které umocňují dojem opuchlého obličeje. Méně nápadným, o to však nebezpečnějším následkem zvracení je narušení rovnováhy tělesných tekutin a solí, které nadměrně zatěžuje srdce a ledviny. Největší problémy působí hypokalemie. Žaludeční šťávy způsobují záněty a vředy jícnu a erozi zubní skloviny, kterou někdy umocňuje energické čištění zubů a žvýkání. Smrtelně nebezpečné mohou být některé léky vyvolávající zvracení.

Zatímco nebezpečnost zvracení nedokáže většinu bulimií ohrožených dietářek odradit, jeho dlouhodobá neúčinnost při kontrole tělesné hmotnosti by mohla být účinným varováním. Podobně nebezpečná a především neúčinná jsou i laxativa a diuretika. Jen málo dívek, které uspokojí snížení váhy po užití projímadel, si uvědomuje, že se jen rychleji vyprázdnily a dočasně zbavily tekutin.